Lotos a jeho význam

Lotos a jeho význam

Lotos

Lotos je tropická vodní rostlina z čeledi leknínovitých, která zahrnuje ozdobné vytrvalé vodní rostliny. Ze dna vyrůstají dlouze řapíkaté listy plovoucí na hladině či nad hladinou, někdy rovněž i pod ní. Zvláštností lotosu je, že se nedá ušpinit tekutými nečistotami, na povrchu okvětních lístků jsou drobné krystaly, které pomáhají stékání nečistot z květu. 

Semena lotosu mají neobvyklou schopnost udržovat klíčivost během několika stovek (a někdy i tisíce) let. Je pravděpodobné, že tato schopnost lotosových semen byla důvodem, proč se lotos používá jako symbol nesmrtelnosti a vzkříšení. Lotosový květ byl a nadále je v řadě náboženství posvátnou květinou a důležitým symbolem. Uctívali ho staří Egypťané, dodnes ho ctí Indové i buddhisté.

Význam symbolu v Egyptě

Podle starověkých egyptských mýtů byl lotos první bytostí na Zemi. Povstal z prvotních vod a světla. V jednom z mýtů o stvoření světa se egyptský bůh Ra objevuje jako dítě vznášející se na hladině vod právě v lotosovém květu. Lotos se v Egyptě stal symbolem Slunce. Byl také ztělesněním boha Nefertema, který bývá zobrazován, jak vstává z lotosového poupěte.

Podrobně o lotosu pojednává Egyptská kniha mrtvých. Jak uvádí, je lotos jednou z podob, do nichž se může zemřelý převtělit. Spolu s papyrem byl lotos symbolem celého Egypta. Dnes je možné spatřit volně rostoucí papyrus i lotosy, symbolické rostliny faraónů, v parku káhirského muzea.

Lotosové květy jsou zobrazeny ve staroegyptských chrámech i hrobkách, najdeme je na stavbách a na sloupech starověkého Egypta i na novodobých stavbách. Například moderní, 186 metrů vysoká, káhirská věž má podobu lotosu.

Význam symbolu v Indii

Indická mytologie přisuzuje lotosu ještě důležitější roli než staří Egypťané. Podle ní celá země pluje na vodě na velkém lotosovém květu. Traduje se, že lotos vyrostl přímo z pupku boha Višnua, který bývá zobrazován, jak leží na lotosovém květu. Také bůh stvořitel Brahma je často zobrazován sedící na lotosovém květu. Višnuova manželka Lakšmí (bohyně štěstí, lásky a krásy) má lotosový květ v ruce a také její pleť má barvu lotosu.

V indickém stavitelství byl v historii často používán lotosový sloup, který je zakončen hlavicí v podobě lotosového květu. Symbol lotosu ale zdaleka nepatří v Indii jen historii. I dnes je lotos v Indii symbolem krásy a čistoty a objevuje se jako významný prvek i v moderní architektuře. Například v Čándígarhu, nejmodernějším indickém městě navrženém slavným architektem Le Corbusierem, se nachází knihovna ve tvaru lotosu.

Význam symbolu v Buddhismu

Také podle buddhistických mýtů byl lotos prvním květem, který se objevil na světě. V buddhismu symbolizuje cestu života, kterou je třeba ujít k osvícení. Vyrůstá z bahna, prodírá se špinavou vodou, až se nakonec čistý a zářivý objeví na hladině. Bílé květy lotosu představují čistotu a dlouhý stonek buddhistické učení, které povznáší mysl z bahna materialismu. Otevřený květ představuje osvícení, poupě potenciální možnost osvícení.

V buddhismu má význam i barva lotosu. Bílá představuje stav duchovní dokonalosti, červený lotos je symbolem čistoty srdce, lásky a vášně. Modrý lotos symbolizuje vítězství ducha nad smysly a moudrost vědění. A ještě je tu růžový lotos, nejkrásnější a nejvzácnější, určený pro nejvyšší bohy. Přirozeně je spojován se samotným Buddhou, který sedává na lotosovém trůně.

Jedna z legend o Buddhovi vypráví, že sotva se narodil, sám udělal několik krůčků bez jakékoli pomoci a na každém místě, kam vstoupil, vykvetly lotosy. O Buddhovi ve spojení s lotosovým květem pojednává i jedna z nejznámějších manter zaznamenaných ještě v sanskrtu.

Lotosový květ

Lotos je dodnes symbolem čistoty a cudnosti, nejlepší lidské vlastnosti byly vždy spojované s lotosem. Lotosový květ zachovává čistou a jemně světlou barvu, i když vyrůstá z močálu a bahnité vody. Prorůstá z vody, ale vždy zůstává suchý, vyzařuje čistotu, svěžest a krásu.

Podle starověkého čínského mýtu se na „zvláštním západním nebi“ nachází lotosové jezero a každá květina, která v něm roste je spojená s duší zemřelého: byl-li člověk mravný a dobrosrdečný, pak jeho květina rozkvete, bylo-li tomu naopak – květina zvadne.

Zdroje: www.pixabay.com; https://cs.wikipedia.org; www.buddhismus.cz

Close Menu