Poslední, sedmou čakrou, je čakra korunní, v sanskrtu nazývána Sahasrára. S touto čakrou se pojí slabika OM, slovo „sahasra“ znamená: tisíc, nekonečný. Celý název čakry se dá přeložit jako: lotos s tisíci okvětními lístky.
Někteří vidí tuto čakru přímo na temeni hlavy, jiní ji vidí vznášet se těsně nad ním. Sahasrára se týká našeho vědomí. Díky ní vnímáme jednotu všech věcí i své místo ve vesmíru. V této čakře se naše osobní vědomí spojuje s vědomím, které jinak považujeme za vnější – s vědomím kosmickým. Zde se sjednocujeme s celou existencí.
Sahasrára doslova znamená “sídlo duše” a považuje se za místo, kudy do těla poprvé vstoupí duch. Je-li Sahasrára uzavřená, naše schopnost důvěřovat je velmi omezená. Uzavřenost sedmé čakry obvykle provází extrémní duchovní skepticismus. Současně cítíme potřebu mít vždy pravdu, jsme přesvědčeni, že všechno víme nejlíp. Nadměrně otevřená sedmá čakra vede k tzv. duchovní závislosti. Máme potřebu věřit čemukoliv a všemu, co nás vede k pocitům uchvácenosti a ve svém důsledku zároveň k nejasné zmatenosti.
Archetypem sedmé čakry je Mudrc nebo Guru. V sanskrtu znamená slovo guru “ten, kdo nás vede ze tmy ke světlu”. Sahasrára je místem, kde sídlí guru v nás, kde na nás čeká naše vlastní moudrost, jež nás dokáže vyvést z deziluze oddělenosti k pravdě jednoty. Negativním archetypem sedmé čakry je Egoista. Je to ta část naší bytosti, která má pocit, že musí trvat na ideji oddělenosti – na myšlence, že jsme odděleni od ostatních, od přírody i od svého skutečného já. Démonem čakry Sahasrára je připoutanost – připoutanost k naší oddělenosti.
Tato čakra je cílem jógy – dosažení seberealizace a realizace Boha. Kdo to dokáže, je osvobozen ode všech karem a získává mókšu, neboli vymanění se z koloběhu zrození a smrti. Každý jednotlivý člověk jde svou cestou, má svou historii, své zkušenosti, ale každý nakonec dojde ke stejnému cíli, ke stejné Pravdě, ke stejné Skutečnosti.
Cesta k cíli je dlouhá, namáhavá a plná překážek. Úspěšně dojde ten, kdo má neustále na zřeteli svůj duchovní cíl a jde za ním soustavně a ukázněně. Kdo se naopak žene za světským štěstím, často zabloudí. Věčné a skutečné štěstí je v nás, nikoli venku. Naplnění a mír najdeme pouze tehdy, obrátíme-li se ke svému vnitřnímu Já.
Afirmací této čakry je: „Mám právo poznat, neboli pochopit.“ Barva Sahasrára čakry je fialová nebo zlatá.
V sahasrára čakře rozkvétá lotos s tisíci okvětními plátky, který symbolizuje úplné rozšíření vědomí. Vědomí se rozvíjí postupně jako lotos, jehož semínko vložené do temného bahna jezera nejprve vzklíčí, pak pozvolna roste a roste, až dosáhne vodní hladiny, a nad hladinou se na světle rozvine z poupěte zářivý květ. Lotosový stonek vědomí začíná v „kořenové čakře“ – múládháře, a pak stoupá skrze jednotlivé čakry vzhůru uprostřed vodstev světské máji, až konečně naplno rozkvete v sahasrára čakře.
Zdroje: Biff Mithoefer, Jin jóga; www.yogatime.tv; www.joga.cz
